Marta Kvapilová
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 877x
Seznam rubrik
Marta Kvapilová
Amerika: Benzínová válka
Předem se omlouvám těm čtenářům, které vojenská historie nebaví. Další části příběhu, na kterou se právě chystám, totiž pád Britského impéria a jeho nahrazení dnešním americkým impériem, nelze porozumět bez znalosti vojenských faktů, jež celý proces iniciovaly. Také úpadek a rozpad amerického impéria, jenž je ústředním tématem této série článků, má stěžejní vojenský rozměr.
Marta Kvapilová
Amerika: Orel a lev
Poslední dobou jsem ve svých článcích už vícekrát komentoval, kolik lidí ze současné americké levice se chová takovým způsobem, jako by současné americké impérium bylo v dějiných světa jedinečné, ať už rozsahem, zlovolností či kombinací obého. To je neskutečně absurdní názor, a předpokládá zcela neuvěřitelnou ignoranci historie. Nicméně došel jsem k myšlence, že za tou historickou slepotou může stát jeden nečekaný aspekt.
Marta Kvapilová
Amerika: Dvě impéria
Zvláštním rysem amerických dějin je, že jejich hlavní křižovatky jsou nejlépe zachyceny v knihách. V letech těsně před americkou revolucí byl tou knihou Selský rozum (Common Sense) od Thomase Painea: sehrál významnou roli v soustředění nevole proti kolonialismu na hranici výbušnosti. V letech před občanskou válku to byl román Srub strýčka Toma (Uncle Tom’s Cabin) Harriet Beecher Stowové, kniha, jež přiměla Sever předefinovat problematický národní dialog z regionálních odlišností na prostou a čistou morální diskusi o otroctví, a tak zatlačila obě části země do pozic, jež už bez války nemohly vyklidit.
Marta Kvapilová
Amerika: Přes čáru
Půtky mezi severním a jižním způsobem spořádání lidské společnosti v Americe 19. století, jež byly tématem minulého článku, určily více než jen podobu americké kontinentální expanze. Jih šel cestou, která byla v mimoevropském světě onoho století normální, soustředil se na produkci komodit obchodovaných na světových trzích, aby mohl platit za výrobky z evropských továren. Jih platil bavlnou, tabákem a řadou dalších méně významných plodin. Stejně tak Britská Severní Amerika (dnešní Kanada) platila obilím, dřevem, rybami a pod.
Marta Kvapilová
Amerika: Cesty expanze
Tři způsoby osidlování, jež se objevily v amerických koloniích zhruba sto let před nezávislostí, tj. pokus Nové Anglie o zkopírování své jmenovkyně za Atlantským oceánem, pobřežní ekonomika plantáží dodávajících ziskové plodiny na trhy ve Starém světě a fúze přistěhovaleckých tradic, z nichž se zrodila americká hraničářská společnost, byly všechno, jen ne fixní. Než se pořádně zformovaly, už se na okrajích vzájemně prolínaly a měnily v reakci na vlivy vnesené další vlnou imigrace. Přesto stojí za to je sledovat, neboť hrály významnou roli ve způsobech expanze, jež v dalším století určily čas impéria.
Marta Kvapilová
Amerika: Počátky impéria
Abychom rozuměli úpadku a blížícímu se konci amerického impéria, musíme vědět, jak vlastně vzniklo. Jako všechny historické záležitosti je i tato velmi složitá, a pochopení zamotané úlohy dějin v dnešním politickém životě nám může pomoci, abychom se při našem postupu vyhnuli běžným, leč neužitečným myšlenkovým návykům.
Marta Kvapilová
Trajektorie impéria
Struktura impéria, již jsme rozebrali v minulém článku, je zdrojem mimořádné síly pro každou imperiální zemi, která si dokáže zabrat pozici, a ještě větším zdrojem potíží pro kohokoli, kdo impériu oponuje a chce jej svrhnout. Přesto impéria padají; každé impérium v dějinách padlo, s jedinou současnou výjimkou, ale vzdor globálnímu dosahu a ohromnému vojenskému rozpočtu ani americké impérium nevykazuje známky toho, že by dlouhá série porážek měla skončit. Proto je důležité vědět, jak impéria upadají a proč.
Marta Kvapilová
Struktura impéria
Impéria, jak jsme se dozvěděli v minulém článku, už se tu vyskytují dlouho. Historie dokládá, že se objevují poměrně rychle poté, co zemědělství dosáhne dostatečné stability a sofistikovanosti na to, aby dokázalo vydržovat městská střediska, a mizí pouze tehdy, když se zhroutí i městský život. Kdokoli se tedy zajímá o vzestup a pád impérií, má k dispozici nějakých pět tisíc let poměrně podrobných informací ze Starého světa a něco přes tři tisíce let z Nového světa – jeden by řekl, že to je spousta dat, z nichž by se dal poskládat homogenní obraz.
Marta Kvapilová
Podstata Impéria
Niall Ferguson je pravděpodobně nejrozporuplnějším z našich žijících historiků. Jeho Válka světa (The War of the World) je nejspíš nejlepší jednosvazkový přehled éry světové války, která začala smrští kulek v Sarajevu roku 1914. Naopak jeho Vzestup peněz (The Ascent of Money) je jen o málo víc než domácím úkolem z těch pomýlených ekonomických pojmů, jež právě chystají scénu k výbuchu možná většímu než byl ten, který následoval po Sarajevu. Tato rozkolísanost prochází celým jeho dílem. Přesto jsou Fergusonovy spisy skvělým výchozím bodem každého pokusu pojmout fenomén impérií – je to ale trochu dvojsečný kompliment, neboť jeho omyly osvětlují předmět právě tak dobře jako jeho zásahy.
Marta Kvapilová
Ohlížení, vyhlížení
V posledních týdnech se po mnoha odbočkách dostávám s blogem k horizontu, na který jsem prvně ukázal před více než rokem a půl. Rád bych se teď na chvíli zastavil a ohlédl na vše, co jsme za tu dobu společně přešli, dořešil některé nejasnosti a pak se podíváme na území, jímž budeme procházet v následujících měsících.
Marta Kvapilová
Zotavení člověka
Mýtus stroje, téma minulého příspěvku na Archdruid Reportu, má důsledky zacházející daleko za obvyklé hranice debaty o ropném zlomu. Jeden z těch důsledků, o nichž jsem se minulý týden zmínil jen krátce, vychází ze způsobu, jakým se lidé zajímající se o ropný zlom obsesivně fixují na naději, že problém vyřeší nějaký stroj.
Marta Kvapilová
Probrat se a odejít
Článek na Archdruid Report z minulého týdne měl seriózní pointu, vzdor jízlivému přirovnání současné pozice průmyslové civilizace k zápletkám a nastavení brakové fantasy fikce. Říkejte si o propadácích levných fantasy románů, co chcete (a že na to téma by šlo beze sporu mluvit dlouho), ale mají vždy něco, co většina domněle serióznějších pokusů o vysvětlení světa postrádá: schopnost představit si opravdu hlubokou změnu.
Marta Kvapilová
Krev Země čili Braková realita
Někteří moji čtenáři se diví, proč jsem v uplynulých týdnech věnoval tolik času aktuální vlně proroctví na rok 2012. Jedním z důvodů je, že o těchto proroctvích v příštích měsících ještě hodně uslyšíme; pokud se nemýlím, pak se nafukující se apokalyptická bublina, která pukne letos 22. prosince, zapíše do knihy rekordů. A ještě je tu jeden důvod, proč se této bublině věnovat právě teď.
Marta Kvapilová
Čekání na Velkou Dýni
S příchodem nového roku se v blogosféře ropného zlomu tu a tam objevují předpovědi toho, co se v následujících dvanácti měsících přihodí (neopomenutelná součást tohoto období), tak spolehlivé jako rampouchy visící ze střechy za oknem mé pracovny. Jako ty rampouchy lákají pohledy, a právě tak jako ty rampouchy je u mnoha z nich zaručené, že v některém z nadcházejících měsíců padnou a roztříští se.
Marta Kvapilová
Zimní naděje
Příspěvek z minulého týdne o planých slibech na 21. prosinec 2012 a jiné apokalyptické fantazie mi zajistil pěknou vlnu tvrdé kritiky. To se celkem dalo čekat; paralely mezi vírou v apokalypsu a ekonomikou bublin, o kterých jsem psal, zahrnují i nepříjemný fakt, že ti, kdo mohou podlehnutím klamu nejvíce ztratit, jsou zároveň nejméně ochotni vnímat jakékoli zpochybňování svých ztracených snů.
Marta Kvapilová
Tydliták a Tydlitek
Před pár dny jsem si uvědomil, že tento článek na Archdruid Reportu vyjde v den, který si příští generace budou alespoň letmo pamatovat. Za rok bude 21. prosince 2012, datum, kterému pěkných pár lidí připjalo výstřední štítky a k němuž upnuli velká očekávání, ale které pak dostane docela jinou přezdívku; myslím Den, kdy se nic nestalo.
Marta Kvapilová
Budoucnost nedokáže zaplatit své účty
Rád bych se rozepsal o některých bodech z minulého příspěvku, protože pojednávají o těch faktorech naší situace, které působí velmi skrytě. Jednou z věcí, kvůli nimž je vnímání nesnází průmyslové společnosti pro většinu lidí obtížné, je skutečnost, že její efekty jsou vetkány hluboko ve vzorcích každodenního života. Např. v posledním desetiletí se cena ropy více než ztrojnásobila; světová ekonomika za závojem spekulativních vzestupů a pádů v posledním desetiletí doklopýtala do hlubší recese. Výzkumníci v oblasti ropného zlomu už léta poukazují na to, že první trend vyvolá ten druhý, ale i dlouho po té, co jim události daly za pravdu, většině lidí souvislost stále uniká.
Marta Kvapilová
Jak vypadá ropný zlom
Někdy rozpad civilizace vystupuje jako výrazný reliéf, daleko častěji je ale viditelný jen prostřednictvím rozptýlených faktů a čísel, a zaznamenat je a složit do smysluplného obrazce, to chce bystré oko. Přemýšlím, kolikrát asi prefektové římského impéria vzhlédli od denních starostí se shromažďováním legií a výběrem daní, a zaznamenali praskání základů, na kterých spočívala celá jejich společnost?
Marta Kvapilová
Pepřovým sprejem proti budoucnosti
Závan pepřového spreje stoupající z předměstského supermarketu, neuvěřitelně absurdní komentář amerického politika, neuvěřitelně cynické prohlášení kanadského ministra: tři útržky informací, které odletěly do větru, nezaznamenány většinou dnešní dezinformační společnosti, jsou zároveň třemi vodítky k výjimečně nevítané budoucnosti, kterou si průmyslový svět chystá. Proberme si je po jedné v obráceném pořadí.
Marta Kvapilová
Přeneste to na zem
Středa, 23. listopadu 2011. Originál článku: http://thearchdruidreport.blogspot.com/2011/11/bringing-it-down-to-earth.html.
